Podle statistik USA se v tekutém písku udusilo od roku 1985 již 31
Američanů. Co ale ve skutečnosti tekutý písek je? Je to opravdu to, co vidíme
ve filmech?
Kdybyste se v 60. letech minulého století někoho zeptali, co to tekutý písek je, řekl by Vám toho asi tolik, jako v té době o Měsíci - takže skoro nic. Pak se ale natočí několik filmů, které z tekutých písků udělají příšery, které prahnou po lidském mase.
Kdybyste se v 60. letech minulého století někoho zeptali, co to tekutý písek je, řekl by Vám toho asi tolik, jako v té době o Měsíci - takže skoro nic. Pak se ale natočí několik filmů, které z tekutých písků udělají příšery, které prahnou po lidském mase.
A tak vzniká pověra a naše představa o
tom, co to vlastně ten tekutý písek je. V té době je opravdový „boom“
s filmy s touto tématikou a proto lidé mají téměř až panický strach
z pověstných písků.
Ale tekuté písky vlastně nejsou žádnou záhadou. A ani nezůstávají na jednom místě, jako v mnoha filmech. Dokonce Vás ani nepotopí do hloubky několika metrů, když už do nich nechtěně spadnete.
Tekutý písek – to je vlastně jakýkoliv sypký typ půdy smíchaný s trochou vody (asi tak 45% tekutého písku tvoří voda). Objevuje se na březích jezer a také na plážích. Princip je úplně jednoduchý. Když stojíte na pláži, kde je suchý písek, nikam nepadáte a písek Vás maximálně pálí do chodidel. Jakmile si ale stoupnete tam, kde voda omývá břeh, propadne se Vám noha třeba i několik centimetrů do písku. Když písek zkapalní, ztratí pevnost a chová se spíše jako kapalina, než jako pevná látka. Existují však i písky, které by dokázaly pohřbít i bagr.
Dokážou ale tekuté písky opravdu člověka zabít? Odpověď není jednoznačná. V písku se člověk může i nadnášet díky vzduchu v plicích. Také je známo, že čím více má člověk tělesného tuku, tím více je nadnášen. Teoreticky nemůže člověk „zahučet“ až po krk do písku, pokud sebou nebude moc hýbat.
A jak se zachránit? Lehněte si na břicho a pomalými pohyby dostaňte nohy z písku. Poté už se jen doplazte znovu k pevné zemi. Tam, kde se vyskytují často tekuté písky, je dobré mít u sebe provaz s např. kotvou. Jen tak, pro jistotu!
Ale tekuté písky vlastně nejsou žádnou záhadou. A ani nezůstávají na jednom místě, jako v mnoha filmech. Dokonce Vás ani nepotopí do hloubky několika metrů, když už do nich nechtěně spadnete.
Tekutý písek – to je vlastně jakýkoliv sypký typ půdy smíchaný s trochou vody (asi tak 45% tekutého písku tvoří voda). Objevuje se na březích jezer a také na plážích. Princip je úplně jednoduchý. Když stojíte na pláži, kde je suchý písek, nikam nepadáte a písek Vás maximálně pálí do chodidel. Jakmile si ale stoupnete tam, kde voda omývá břeh, propadne se Vám noha třeba i několik centimetrů do písku. Když písek zkapalní, ztratí pevnost a chová se spíše jako kapalina, než jako pevná látka. Existují však i písky, které by dokázaly pohřbít i bagr.
Dokážou ale tekuté písky opravdu člověka zabít? Odpověď není jednoznačná. V písku se člověk může i nadnášet díky vzduchu v plicích. Také je známo, že čím více má člověk tělesného tuku, tím více je nadnášen. Teoreticky nemůže člověk „zahučet“ až po krk do písku, pokud sebou nebude moc hýbat.
A jak se zachránit? Lehněte si na břicho a pomalými pohyby dostaňte nohy z písku. Poté už se jen doplazte znovu k pevné zemi. Tam, kde se vyskytují často tekuté písky, je dobré mít u sebe provaz s např. kotvou. Jen tak, pro jistotu!
